Celer
Celer – to není jen zelenina, na kterou si vzpomeneme, až když chceme udělat svíčkovou nebo když na Vánoce chystáme bramborový salát. Celer je také koření. Sušený celer je součástí různých kořenících práškových směsí, které se používají k ochucování polévek i omáček. Užívá se sušená bulva i nať. Celerová nať je také obsažena v bylinkové soli.
Samozřejmě, že čerstvou celerovou nať můžeme používat i do různých pomazánek nebo salátů. Celer se doporučuje nejen k ochucování pokrmů, ale taky ke zlepšení zdraví – například k posílení nervů, k pročištění krve. Je vhodný i pro diabetiky. Ve středověku byl doporučován při dně a revmatismu. Je dobrý i dnes jako zelenin a k odkyselení organismu i pro ty, kdo mají vysoký cholesterol. Celer má odvodňovací účinky, což se dá využít při potížích s ledvinami a při vysokém krevním tlaku. Celer obsahuje vitaminy C, B1, B2, B6, B9, PP, karoten, z minerálů například draslík, hořčík, vápník, železo, sodík i trochu zinku. Celer zvyšuje prokrvení pohlavních orgánů, takže působí i jako afrodiziakum. Statečný řecký hrdina Achilles prý léčil celerem své nemocné koně.
Igor Chaun na otázku, co považuje za vrchol svého kulinářského umění, odpověděl: „Že jsem se naučil vařit z čehokoliv a pochopil, že jídlo nevzniká tou hlavní hmotou, ale kořením, jímž se tato hmota ochutí. Nejsem sice ortodoxní vegetarián, ale osvobodil jsem se od nutnosti vařit pomocí masa. Už i u nás máme celou škálu různých hmot (zelenina nebo rostlinná masa jako seitan nebo tofu), ze kterých je možné vyrábět fantastická jídla. Jsem schopen uvařit excelentní čínu kupříkladu z celeru. Mým kulinářským umem je to, že jsem se naučil vařit z čehokoliv a dobře kořenit…“
Z celeru můžeme vykouzlit i ovar. Nebudeme troškařit a vezmeme si taky pastinák (nemáme-li, tak petržel). Očistíme je, oloupeme, ale jinak je necháme v celku. Jen pokud jsou velké, překrojíme je. Vložíme je do vroucí vody (nemusí jí být moc, vyčnívající zelenina změkne i v páře), přidáme také na čtvrtky nakrájenou cibuli, okořeníme celými kuličkami pepře a nového koření, přidáme bobkový list. Vaříme doměkka. Vyjmeme, rozdělíme na porce, tak aby každý strávník měl kousek celeru, pastináku i cibule. Posypeme strouhaným křenem, ten pokropíme vývarem a dobrým olejem, nejlépe z pšeničných klíčků, pokapeme sójovou omáčkou, přidáme hořčici a podáváme s chlebem. Takový ovar, nejenže nezvedne náš tlak, ale naopak podobně jako česnek patří mezi nejlepší rostlinné spojence proti vysokému krevnímu tlaku.
Z knihy: Všechno je dobré, Hanka Synková